de Salvia Minor

Standard
Retrívra

Standard FCI č. 111 e

Nejmladší a nejkrásnější z plemen retrívrů byl původně vyšlechtěn k aportování vodního ptactva. Ačkoliv je stále obdivuhodným loveckým psem, v současnosti tráví více času jako rodinný společník. Své využití najde také v canisterapii a jako asistenční pes. Zlatý retrívr má co nabídnout jak sportovci, tak obdivovateli nebo profesionálnímu kynologovi.

Historie plemene:

První, žlutý pár retrívrů, vlastnil lord Tweedmounth, který měl velký zájem o lov a tak se v roce 1850 jeho pozornost obrátila na středně velké druhy žlutých retrívrů. Oplývali ohromnou odvahou, silou, bystrostí, temperamentem a výborným čichem. Prvního žlutého retrívra zakoupil v roce 1865 v Brightonu, nesl jméno Nous (což znamená moudrost) a svou stavbou těla se velmi podobal současnému Zlatému retrívrovi. Zakladatelkou chovu se stala fenka tweedského vodního španěla jménem Belle. Prvním vystavovatelem plemene byl lord Harcourt, který byl významnou postavou v raných letech „zlatých“ psů. V roce 1913 došlo k ustanovení Klubu zlatých retrívrů, na němž se významně podílela paní Charlesworthová. Neúnavně propagovala toto plemeno jako nejschopnějšího loveckého psa. V témže roce byl uznán Kennel klubem. Během 20. století se stalo plemeno velmi moderní a jeho chov byl dynamicky rozšiřován. V mnoha státech světa musí retrívři před zařazením do chovu prokazovat lovecké vlastnosti.

K vzniku plemene se váže legenda, že první pár Zlatých retrívrů, byl odkoupen z ruského cirkusu.

Standard plemene:

Zlatý retrívr by měl být souměrný, aktivní, mohutný pes s dobrosrdečným výrazem. Vyniká poslušnou a inteligentní povahou. Je vlídný, přátelský a důvěřivý.
Hlava a lebka je vyvážená, přiměřená k tělu s dobře řezanými rysy, ale ne příliš hrubými. Mohutný čenich černé barvy je široký a hluboký. Hlava dobře sedí na krku. Délka k čenichu se rovná délce mozkovny. Oči jsou tmavohnědé, dobře posazené s tmavými okraji víček. Uši má nasazeny zhruba ve výšce očí a jsou přiměřené k velikosti hlavy. Silné čelisti tvoří dokonalý nůžkový skus. (horní řezáky přiléhají zadní stranou k předním bez mezery). Krk je „suchý“ a dobře osvalený.

Přední končetiny jsou rovné, s dobrými kostmi, plece dostatečně šikmé. Délka lopatky odpovídá délce ramenní kosti a zaručuje kolmý postoj nohou pod tělem. Lokty přiléhají k hrudníku. Hrudník je vyvážený, krátce vázaný, hluboký a dostatečně prostorný pro srdce. Dobře klenutá žebra. Hřbetní linie rovná.

Bedra a zadní končetiny jsou silné, dostatečně osvalené a dobře zaúhlené. Hlezna nízká a při pohledu zezadu rovná, nevytočená dovnitř ani ven. Sblížená hlezna jsou zcela nepřípustná.

Tlapky má okrouhlé a kočičí. Ocas je nasazen a nesen na úrovni hřbetu, dosahuje k hleznům a jeho špička nesmí být zatočena.

Držení těla je zepředu i zezadu vyrovnané. Krok volný, dlouhý, bez náznaku kolísání. Srst hladká a zvlněná s bohatými praporci a hustou nepromokavou podsadou. Povolená je zlatá nebo krémová barva, nesmí být červená ani mahagonová. Přípustných je pouze několik bílých chlupů a to na hrudi. Kohoutková výška psů je 56 – 61 cm a fen 51 – 56 cm. Každý pes musí mít dvě normálně vyvinutá varlata řádně sestouplá v šourku.

Každá odchylka od standardu je posuzovaná jako vada.

Povaha Zlatého retrívra je tak slunná jako jeho srst a je považován za perfektního rodinného psa, ideálního společníka pro každou věkovou kategorii a aktivitu.